Ovládán ženou - 27. kapitola

„Olívie, uklidni se," vyzval ji Chris, ale nezastavilo ji to. Byla zaměřená na Margaret a blížila se k ní s jasným úmyslem.

Chris začal urychleně vymýšlet plán, jak jí má odradit od Margaret. Rychle otočil hlavu směrem k ní a když zjistil, že je stále na svém místě, ještě více se ji pokusil zakrýt svým vlastním tělem.

Margaret se krčila na zemi a nevěděla, co má udělat. Mohla by utéct, ale nemůže tu nechat Chrise.

„Olívie, poslouchej mě!" vyzval ji, ale ona jen zuřivě zakroutila hlavou a dál se k nim blížila.

„Opustíš mě, půjdeš za ní, já zůstanu sama," drmolila nesmyslně Olívie, ale když k ní Chris udělal krok vpřed, zuřivě vykřikla: „Nepřibližuj se ke mně!"

V ten okamžik se zrodil v jeho hlavě plán. Spásná naděje, jak oba z toho dostat.

„Olívie, miláčku, nikdy tě neopustím!" řekl rádoby láskyplným hlasem a touto změnou vyvolal překvapení v její tváři, ale i rychlé nadechnutí ze strany Margaret, ale vysvětlí jí to později, teď jim musí zachránit život.

Margaret absolutně nechápala změnu jeho chování, zabolely ji jeho slova, ale její logické uvažování ji napovědělo, že to možná dělá schválně, proto neřekla ani slovo.

Olívie se zastavila a nevěřícně na něj hleděla: „Ty mě nechceš opustit?" otázala se ho a dětinským hláskem - zaujmula pozici jako by byla malá holčička.

„Nechci, miláčku, budu s tebou a naší dcerou navěky - odjedeme někam daleko, co bys na to řekla?" pokoušel se hrát tu hru. Pomalu šel směrem k ní a natáhl k ní smířlivě ruce.

„Někam do tepla, ano?" řekla s úsměvem a pomalu šla k němu.

„Kamkoliv budeš chtít, ale nejprve mi dej ten nůž, ano? Přeci si nechceš ublížit," promlouval k ní jemně a natáhl ruku směrem k ruce, ve které držela nůž. Ona se však podívala nejprve na jeho ruku a pak na Margaret.

„Chci ublížit jí!" rozohnila se a uhnula před Chrisem. Z očí ji zmizela ta oddanost a její místo nahradila zuřivost... Odstoupil od ní, v jejích očích zahlédl cosi divokého, až šíleného.

Rychle ustoupil, aby mohl bránit Margaret, ale ta už tam nebyla. Stále kousek od něj, držíc jeden z těch obrovských svícnů, rozhodnutá čelit Olívii sama.

„Olívie, drahoušku, přece se nebudeš s nimi špinit ruce," ozvalo se za nimi a když se otočili na příchozího, zůstali v tichu stát.

„Andrew, tys byl vždycky můj přítel!" vyhrkla nadšeně Olívie a rozeběhla se k němu.

„Co tu zase děláš?!" otázal se ho Chris a se zamračeným pozoroval chování Olívie.

„Přišel jsem si pro někoho velmi důležitého," řekl s lišáckým úsměvem a přivinul si k tělu Olíviu, která se k němu přitiskla mohutnými prsy. Nůž pustila z ruky a kovový zvuk se rozvučil halou.

Margaret hleděla na ty dva s otevřenou pusou, i Chris se nepokoušel zakrýt své překvapení.

„Ty můj cukroušku!" zavrněla Olívie a obmotala ruce kolem Andrewova krku. Pohladil ji po boky a políbil na krk.

„Pojď se mnou, kašli tady na ně," pošeptal jí Andrew a ukázal jí směrem ven. Olívie, jako krotké jehňátko, jej následovala bez jediného slova.

Chris se rychle rozeběhl ke dveřím a díval se, jak auto startuje a oddaluje se od domu.

„Chápeš to, co se tady teď stalo?" zeptala se tiše Margaret, ale odpověď se jí již nedostala.

Ozval se dětský křik.

Margaret nechápavě hleděla na Chrise, který se okamžitě otočil, zavřel dveře a běžel za křikem. Položila svícen zpátky na místo a opět vůbec nic nechápala.

Ani nevěděla, co ji to napadlo, ale následovala křik toho dítěte. Měla takový špatný pocit, tušila, čí je to dítě, ale nemohla tomu uvěřit. Pomalu šla po schodech, přešla k otevřených dveřích a tam viděla, jak Chris drží v náručích malinkaté miminko, podle barvy dupaček, zjevně holčička.

Do očí jí vstoupily slzy a když se na ni Chris podíval, první slza přetekla přes okraj.

„Margie, pojď sem," vyzval ji tiše. Měla by odejít, věděla to, že tento muž není pro ni. Vše, bylo špatně.

„Ne, Chrisi, tohle nemůžeme udělat, všechno je špatně, já nic nechápu, jsem zmatená," blábolila, ale když se otočila a chtěla odejít, nenechal ji. Chytl ji za ruku a ona se k němu opět otočila. Druhou rukou kolébal ten malinkatý uzlíček roztomilosti.

„Nechoď," zašeptal a pohladil ji po tváří. Amanda vydala tichý zvuk a Margaret se na ni podívala a bylo vidět, jak nad miminkem zjihla.

„Chceš si ji pochovat?" zeptal se ji tiše Chris, ale Margaret váhala.

Avšak k ní natáhla ruce a Chris jí vložil malou do náručí.

Zhluboka se nadechl a podíval se na Margaret - mají si ještě hodně co vysvětlit.

***

„Andrew, miláčku, tys byl vždycky kavalír," mlela Olívie a dotýkala se Andrewovy paže. Byl už zhnusený jejími dotyky, ale nenechal na sobě nic znát. Už se blížili k cíli, ještě víc přidal.

Když odjížděl od Chrisova domu, stvořil se mu v hlavě velkolepý plán. Michael by mohl dělat problémy, to samé Olívie... Tudíž tím zabije dvě mouchy jednou ranou.

Až se nad svou genialitou pousmál.

„Olívie, prozraď mi, čí je to dítě?" zeptal se jen tak mimochodem.

„Já ani nevím... V té době jsem spala s tolika muži," řekla jako by se nic nestalo. Otočila se od něj a podívala se z okna. Spadlo ji jedno ramínko od košilky a odhalilo její ňadro. Nenechala na sobě nic znát, jako by se nic nestalo a ani se nezakryla. Myslela si, že to nabudí Andrewa k akci, ale toho to nechalo chladným.

Doma na něj čekalo docela jiné potěšení, proběhlo mu hlavou a představil si před očima nevinnou Lauren.

„Kam to jedeme?" zeptala se znuděně.

„Do domu mého známého," odpověděl nezaujatě.

„Mmm, snad se tam nebudu nudit... Poslední měsíce je to jen jedna velká nuda," povzdechla si a teatrálně se dotkla svého hrdla.

„Neboj, už se nudit nebudeš," prohlásil tajemně Andrew a kývl na znamení svým mužům, kteří střežili brány domu. Jel dlouhou cestou až k odlehlému domu. Krása toho domu přitáhla pozornost i samotné Olívie.

„Tvůj přítel je velmi bohatý, že?" zeptala se s zájmem. Bylo mu jasné, co s ním chce dělat, ale už jí to bylo celkem k ničemu.

„Neboj, brzy ho poznáš."

„Nebude mu vadit, že jsem jen v negližé?" zeptala se rádoby nevinně, ale schválně se dotkla svého odhaleného ňadra.

„Jako vždy jsi nádherná," použil univerzální větu.

Olívia spokojeně poposedla a upřela svůj pohled k domu, u kterého během chvíle zastavil. Jako pravý gentleman pak obešel auto a otevřel ji dveře, aby mohla pohodlně vystoupit. Skutečně ji vyzvedl jen v negližé a jemných sandálech, ale vesměs mu nezáleželo na tom, jak vypadá.

Vlastně jak nad tím přemýšlel, to oblečení bylo naprosto dokonalé, hodilo se k jeho plánu.

„Bože, to je krása!" vyhrkla, když vešla do haly. Andrew ji tiše následoval a nezapomněl na nůž, který sama upustila u Chrise. Bylo to dětinské na ně vyskakovat s nožem, ale byla to Olívie, ta je vždy iracionální.

„Olívie, drahoušku," řekl mile a objal ji zezadu. Čekala, že s ní udělá to, co už mnohokrát a proto málem vrněla nadšením.

„Mmm, teď a tady?!"

„Ano," zašeptal jí do ucha Andrew a zkousl její ušní lalůček. Znenadání jí vtiskl nůž do ruky a než stačila zamrkat, ovládal její ruku. Byl velmi silný a držel tím její ruku v šachu.

Čepel nože byla nebezpečně blízko k jejímu krku. Zajíkla se strachem a začala se bránit, ale když se jí čepel zařízla do krku, přestala.

„Co to děláš?! Nezabíjej mě!" sýpala Olívia, ale bylo jí to k ničemu.

„Nejdřív jsem si říkal, co s tebou - jestli tě mám nejprve ošukat a pak tě zabít, ale nakonec mi došlo, že to chceme mít všichni rychle za sebou."

„Andrew," ozvala se plačtivě a začaly jí téct po tvářích slzy. V očích se jí zračil strach, bála se, že jsou to poslední minuty jejího života.

„Pšt, miláčku, buď potichu... Neboj se, budu od tebe pozdravovat starého Wilsona," řekl tajemně a než stačila něco říct, mocným tahem její ruky jí podřízl tepny na krku. Hlasitě zasýpala a Andrew ji okamžitě pustil.

Život z ní rychle vycházel, tak rychle, jako vytékala její krev na mramorovou podlahu. Podíval se naposledy na ní a pak se zaměřil na Ramineze, který pozoroval celou scénu s tichým znechucením.

„Tak, Raminezi, doneste sem Gleenwortha, vše naaranžujte a pak zavolejte policii."

„Ano, pane," řekl jen a kývl na muže, kteří už čekali s omámeným Michaelem. Okamžitě ho dovedli a položili ho kousek od Olívie.

Jeho muži začali připravovat celou scénu a Raminez vytočil telefonní číslo.

„Haló? Policie? Chci oznámit vraždu."

Andrew se jen naposledy podíval na ležícího Michaela a tělo Olívie a jen se usmál.

„Neboj, o tvou sestřičku se postarám!" pomyslel si a nahlas se rozesmál.