Ovládán ženou - 26. kapitola

„Margaret, pojď ven, už se tě nemůžu dočkat..." mluvil přes dveře Michael a klepal na ni, ale Margaret seděla na vaně a nebyla schopná si ty věci obléknout. Ano, dělala to před kamerou, dělala to pro chlapy - byla dominou, ale teď se do toho nějak nedokázala vžít.¨

Jediný sexuální zážitek měla s Christopherem, jinak o tomhle sexu jen četla... Dělala to, co podvědomně myslela, že by to chtěli, ale ještě nikdy nepíchala chlapa připínákem.

Při té představě se jí naježily chloupky na těle.

Nemohla to uděla, prostě nemohla. Přešla ke dveřím a jemně se jich dotkla.

„Michaeli, prosím tě...," řekla plačtivě.

„Co je, zlato?" ozvalo se.

„Já to nemůžu..." začala, ale ozvala se rána a úplně odskočila od dveří. Netušila, co to je, ale byla to dutá rána, jak kdyby někdo vystřelil. Okamžitě zajela do kouta koupelny a ani hlásku nevydala. Bála se, hrozně se bála a přemýšlela, kam se ukrýt.

Než se však stačila ukrýt, rozletěly dveře a v nich stála osoba, kterou tam nejméně očekávala.

„Andrew," vykřikla a ani nevěděla, co jí to napadlo, vběhla mu do náručí.

„Margaret," řekl tiše a pohladil ji po vlasech. Zabořil ji tvář do jejích vlasů a vdechoval jejich vůni.

„Co tu děláš? Co je vůbec s Michaelem?!" chtěla vědět a když se chtěla vykroutit z jeho sevření, nenechal ji.

„Snad se o něj ještě nebudeš strachovat... Neboj se, brzy to s ním skončím. Neudělal ti nic?" rychle si ji prohlédl a pak si všiml lehce zvednutého bříška.

„Margaret," vyrazilo mu to dech.

„Andrew, nech mě to vysvětlit..." začala, ale Andrew se na ni podíval pohledem plným zuřivosti.

„S kým ses pelešila?! Snad ne s tím hajzlem Gleenworthem?!" zavrčel a chytl ji ruku až bolestí sykla.

„Andrew," hlesla plačtivě. Pokoušela se mu vykroutit, ale on ji držel.

„Čí to je?!" chtěl vědět.

„Christophera," šeptla.

Andrew ji šokovaně pustil. Zuřivě se chytl za hlavu a několikrát se k ní otočil zády. Pak se na ní opět podíval, ale tentokrát na ni namířil zbraň.

„Ty mi chceš říct, že jsem tě půl roku hledal, abych tě našel těhotnou s tím spratkem?! Co ty seš za kurvu!?" řval na ni. Margaret však nemohla nic namítnout, nepustil ji ke slovu a ani neměla odvahu cokoliv říct, když se dívala do hlavně.

„Víš, jak dlouho jsem musel oblbovat tu pipinu Lauren?!"

Margaret se zarazila a zlsotně se na něj podívala: „To mi chceš říct, že ty seš ten Andrew, o kterém zamilovaně mluví? To se vůbec nestydíš takhle blbnout mladou holku!" ozvala se zlostně. Takovou zlost už hodně dlouho neměla a její výboj emocí ho na chvíli umlčel.

„A hele, ona se umí i zlobit, ta naše jemná květinka!" řekl jedovatě.

„Andrew, měj rozum," pokoušela se ho přemluvit, aby odložil zbraň, ale on se na ni jen usmál.

„Pojď, půjdeš i tak se mnou - podíváš se za Chrisem," prohlásil a popostrčil ji z koupelny.

V pokoji ležel krvácející Michael. Margaret vykřikla a běžela k němu. Andrew ji však zastavil.

„Nech mě! Musím mu pomoct! Vykrvácí!" křičela, ale on ji již chytl do náručí a nesl pryč.

„Neboj, už jsem jede policie, oni se o něj postarají," řekl tajemně a Margaret došlo, co udělal.

„Tys ho udal?! Tys ho udal, Andrewe?!! Proč jsi to udělal!? Vždyť mi pomohl!" křičela zuřivě, ale Andrew se jen zasmál.

Nevěděla, co už má dělat. Začala kopat, křičet a modlila se, aby ji někdo uslyšel, ale jakoby v domě nikdo nebyl. Sešli do haly a pak zahledla něčí nohy v salónu.

„Andrew, kde je Lauren?" vypískla vyděšeně, měla o ní strach. Začala sebou škubat, ale on s ní suverénně vyšel z domu a surově ji hodil do kufru auta. Překvapením se nezmohla na slovo. Nechápala, co se stalo s tím starým Andrewem. Ale nikam zatím nejeli, alespoň si byla jistá, že se auto nepohybovalo.

Za chvíli se kufr opět otevřel, ale než stačila nějak se začít bránit, přibyla k ní další osoba - Lauren. Andrew okamžitě za sebou zavřel kufr a Margaret nepomohlo, že začala křičet, ale brzo se přestala snažit a svoji pozornost otočila k Lauren, která bezeslova ležela vedle ní.

Copak ji asi udělal?

Byla tak zvláštně ztuhlá, nevěděla, co se jí stalo a začínala se bát.

„Lauren, drahoušku, slyšíš mě?" promlouvala k ní, ale vůbec se neozývala a Margaret začala tiše brečet.

***

Andrewovi běhalo v hlavě snad milion věcí. Nevěděl, co teď má dělat. Ta děvka ho podvedla. A ještě čekala Chrisovo dítě - to dítě mělo být jeho! Vždycky mu sebral všechno, co on chtěl...

Přemýšlel, co teď s ní má udělat. Byla pro něj zbytečná.

Ale Lauren... S tou by ještě mohl něco udělat.

Teď co by měl udělat s Margaret?

Během toho, jak přemýšlel, valil to po dálnici směrem k New Yorku. Panorama tohoto města se před ním pomalu začalo zvětšovat a on už měl vymyšlený plán. Vzal to na jihozápadní dálnici a mířil rovnou k Chrisovi - jemu dá, co je jeho.

Lauren je jeho, tu už si pohlídá.

***

Margaret pocítila, že auto zastavuje a začala se pomalu chystat, že se s ním bude prát, ale udivilo ji, když prostě otevřel kufr a vytáhl ji z něj. Na chvíli zahlédla Lauren, která byla až nepřirozeně bílá, ale nemohla ji pomoct. V duchu se jí omlouvala, ale než se mohla rozkoukat, strkal ji do nějakého domu. Nikdy tu nebyla, ale měla daleko větší problém - chtělo se jí čůrat.

„Andrew, nech mě být, nedělej to, nech mě jít," začala ho přemlouvat, ale překvapil ji, když rozrazil dveře a postavil se do velké rustikální haly.

„Chrisi!" zařval na celý dům a Margaret jen strnula.

„Počkej, Andrew, co to děláš?" chtěla vědět a cukala se v jeho sevření.

„Jsi pro mě bezcenná, holka. Nic pro mě neznamenáš, takže ti prokážu službu a ponechám tě tady," řekl jen a postrčil ji před sebe až dopadla na zem přímo před schody.

„Margaret," vykřikl někdo a běžel k ní.

Andrew okamžitě zmizel, jen se naposledy vyměnily s Margaret pohledy a zavřel za sebou dveře. Teď musí rozehrát jinou hru - chce přece kandidovat na prezidenta.

Margaret se dívala za dveřmi, které se zavíraly za její minulostí. Okamžitě k ní někdo přiběhl a před ní se objevil Christopher - vypadal daleko starší, měl narostlý plnovous a kolem očí měl malé vrásky. Okamžitě ji začal pomáhat na nohy, ale pak se na sebe podívali a navzájem si padli kolem krku.

„Margaret," zašeptal a přitiskl si ji ke své hrudi, „ani nevíš, jak dlouho jsem na tebe čekal!"

Margaret ho jen objímala a začínala pomalu plakat. Vlastně vůbec ničemu nevěřila, myslela si, že se jí to zdá a ona se probudí a bude opět u Michaela nebo hůř - v kufru Andrewa.

Chris se na chvíli odtáhl a pak se na ni podíval. Margaret s úžasem sledovala, jak mu teče po tváři slza, neodolala a prostě ji zlíbla z jeho tváře, a ještě jednou jej políbila...

„Margaret," zamručel Chris a něžně ji políbil. Nikdy ji nikdo takhle nelíbal - z toho polibku mohla vyčíst všechny možné emoce, ale hlavně lásku. Jeho rty jemně tančily na těch jejích a ona se jen poddávala jeho sladkému snažení. Pevně ji objímal a Margaret se až křečovitě držela jeho ramenou.

Chtěla, aby ten polibek byl nekonečný...

„Ty zmije! Zabiju tě!" ozval se ryk a oba dva překvapeně přerušili polibek. Olívia, oděná jen v jemném negližé, se na ni hnala s dlouhým nožem v ruce. Okamžitě chtěla utéct, ale Christopher udělal něco neskutečně překvapivého.

Postavil se a čelil Olívii s holýma rukama.