Ovládán ženou - 13. kapitola

Vytvořeno úžasnou Magic

Talentovaná kunsthistorička Margaret Wilson vede Malou galerii v New Yorku. Je plně ponořená do své práce, zrovna připravuje výstavu obrazů jednoho mladého umělce, od kterého si hodně slibuje. Avšak těsně před slavnostním otevřením ji vlastník galerie oznámí, že vše prodal a odjíždí na cestu kolem světa. A ona musí čelit novému vlastníkovi, kterého zná už ze své minulosti a rozhodně není nadšená, že ho opět uvidí.

"Myslíš, že skutečně přijde?" zeptala se Andrewa během snídaně. Po telefonátu s Christopherem, měl Andrew takovou zasmušilou náladu. I když se usmíval, ona mu viděla na očích, že ho něco trápí.

"Neboj, nepřijde. Co by tu dělal?" prohlásil Andrew a vložil si do úst vrchovatou lžíci vajíček.

"Prostě z něj mám strach," řekla tiše a opět upřela pohled na svůj talíř.

"Kašli na něj. Už jsem ti říkal, že se tam nemusíš vracet." Jeho slova ji zarazila.

"Andrew, já na tohle nejsem zvyklá."

"Na co?" Měla jeho plnou pozornost.

"Aby se o mě někdo staral. Jsem zvyklá na vše být sama. Proč to všechno děláš?"

"Nevím... Asi proto, že jsi mě na první pohled učarovala. Je na tobě něco tak nevinného a přitom ďábelského. Když jsem tě viděl poprvé, byla jsi taková dáma v nesnázích. Chtěl jsem tě od prvního okamžiku."

Jeho slova ji vyrazily dech. Udiveně na něj hleděla netušíc, co říct. Cítila, jak se jí krev hrne do lící. Nebyla zvyklá ani na starost, ale ani na lichotky.

"Promiň, to jsem neměl říkat..." začal se omlouvat Andrew, když viděl, jak ztichla a nevěřícně na něj hleděla. Ona ho rychle zastavila.

"Neomlouvej se, jen mi to přijde hrozně rychlé. Uvědomuješ si, že v tomto bytě nikdy nespal žádný muž? Vždycky jsem tu byla jen já," svěřila se mu.

"To bych měl být potěšen, ne? Připravil jsem tvůj byt o panenství!"

"Ty jsi vůl," ujelo ji a hned se začala omlouvat, ale on se začal nahlas řehtat.

"Tohle mi naposledy řekl můj brácha," smál se na celé kolo.

Sama se neovládla a začala se také smát. Když smích utichl, zvedla se od stolu. Šla umýt do kuchyně talíř.

"Asi půjdu," oznámil Andrew potom, co jí donesl do kuchyně prázdný talíř od vajíček a Margaret najednou zaplavilo nutkání ho zastavit.

"Nechoď! Chtěl ses ještě osprchovat!" vyhrkla Margaret a prosivě se na něj zadívala.

"Stejně nemám co na sebe a otravuji tě tu už dost dlouho."

"Ne..."

"Uděláme kompromis, co ty na to?"

"Jaký kompromis?" Zvědavost ji nakonec přemohla.

"Ty jsi mě hostila celou noc, narušil jsem tvé soukromí a vytáhl jsem z tebe i snídani. Co bys řekla na pozvání na moji chatu? V Jersey mám takový domek, dlouho jsem tam nebyl, tak že bych ti to tam ukázal. Teda nevím, jestli máš ráda přírodu..."

"Mám!" skočila mu do řeči.

"Tak pojedeš? Tento víkend? Se mnou? Neboj, bez vedlejších myšlenek, budeš mít vlastní pokoj i postel!" prohlásil a hodil po ní prosebný pohled. Přesně takový, jaký uměl i Christopher...

Zahnala veškeré myšlenky na Christophera a začala přemýšlet. Co by se stalo, kdyby s ním jela? Tak by strávila víkend v Jersey. Poznala by Andrewa blíže. Nic by se nestalo.

"Mileráda pojedu," řekla po chvíli.

"Sláva!" vykřikl a teatrálně si hlasitě oddechl. Pak se protáhl a rozhlédl se po místnosti.

"Kde mám sako, prosím tě?"

"Na věšáku. Jede pro tebe někdo?"

"Napsal jsem Edovi, můj řidič, za pár minut tu je," prohlásil a usmál se nad její starostlivostí.

Přešel k ní a Margaret se ani nehnula. Ani nevěděla proč, ale zadržela dech. Obdaroval ji hřejivým úsměvem a jemně pohladil po tváři. Jak se ji dotknul, přivřela oči a plně se poddala jeho doteku. Byl tak příjemný, hřejivý...

Pak z ničeho nic ucítila dotyk na své tváři. Jemně ji políbil. Když neprotestovala, začal posévat její tváře drobnými polibky. Margaret uniklo malé povzdychnutí a nezkušeně mu položila ruce na ramena.

Začala se pomalu připravovat na svůj první polibek v životě. Ne takový ten plný vášně, který znala z polibků Christophera. Chtěla ochutnat ten jemný, romantický, který znala z románů.

Nepoznávala se. Absolutně nechápala, co se to s ní děje.

Polibek se však nedostavil.

Andrew po chvíli přestal. Políbil ji na čelo, ještě jednou políbil a o krok poodstoupil.

"Vím, že chceš, abych tě políbil. Já to chci taky. Ale nechci, aby sis myslela, že to chci uspěchat. Pokud souhlasíš, chci aby tento vztah byl na jiný úrovni... Rozumíš mi?" řekl tiše, naposledy ji pohladil a pak se otočil a zamířil ke dveřím.

"Andrew..." oslovila ho, ale došly ji slova.

"Margie, díky za vše!" usmál se na ni, oblékl si sako, obul se a otevřel dveře. Naposledy na ni pohlédl, žertovně na ni mrkl a s "v sobotu" za sebou zavřel dveře.

Margaret stála v předsíni a hleděla na zavřené dveře. Dlaně si položila na tváře, na kterých ulpěly Andrewovy polibky a nevěděla, jestli je šťastná nebo smutná. Absolutně nechápala, co se děje uvnitř její mysli a hlavně srdce. Na malý okamžik si i pomyslela, že tohle všechno je jen výmysl její fantasie.

Pocítila zvláštní teplo na hrudi... 

"Ne, to není láska," zašeptala Margaret, ale nevěřila ani sama sobě.

Povzdechla si a přešla zpět do obývacího pokoje. Najednou ji její byt přišel hrozně prázdný. Budu muset uklidit, proběhlo ji hlavou. Narovnala nádobí do myčky na nádobí a pak šla do ložnice, aby poklidila.

Přemýšlela, jestli vůbec má jít do práce, ale nakonec se rozhodla, že dnes nikam nepůjde.

Začala uvažovat i nad odchodem z galerie... A nejspíš by měla ukončit vztah s Georgem... Zarazila se. Ona chce přestat se svojí vášní? Nikdy nepomyslela na to, že by někdy přestala. Doposud se však nenašel nikdo, kvůli komu by se odhodlala zahodit celý svůj život. Až nyní.

Z přemýšlení ji vyrušil zvonek.

To si tu Andrew něco zapomněl, napadlo ji.

Na tváři se jí vykouzlil úsměv a přímo běžela ke dveřím.

NÁSLEDUJÍCÍ TEXT BUDE OBSAHOVAT SEXUÁLNÍ TÉMATIKU, KTERÁ NENÍ VHODNÁ PRO DĚTI A MLADISTVÉ!

"Něco sis tu zapomněl, Andrew?" ptala se příchozího, ještě ani nevěděla, kdo za dveřmi stojí.

"Já si nejsem vědom, že bych u tebe něco zapoměl," ozval se nabroušený hlas nikoliv Andrewa, ale Christophera.

Zaplavilo ji obrovské nutkání zabouchnout před ním dveře, ale už bylo pozdě. Rukou přidržel přiotevřené dveře a ramenem vklouznul do jejího bytu. Opřel se o dveře a tím je zavřel. Margaret byla v pasti.

"Co to má znamenat?" štěkl na ní.

"A co?" nechápala a pro jistotu o pár kroků před ním couvla.

Jeho tolik krásné modré oči byly nyní zaplaveny temným vztekem. Zuřivě zatnul čelist a v nanosekundě ji svým tělem přirazil ke stěně, vlasy jí pevně chytnul do dlaně a škubnul s nimi. Do Margaretiných očí vstoupily slzy.

"Nech mě, prosím," prosila, ale bylo jí to k ničemu.

"Pamatuješ si na maturiťák?"

Nechápala tok jeho myšlenek.

"Tak pamatuješ?" štěkl zuřivě a razantně zadržel její ruku, kterou se pokoušela bránit.

"Jo," vydechla. Přiblížil se k ní, cítila dech na své pokožce, ale nebyla schopná se na něj podívat. Ona, vždy dominantní, se dokázala sklonit jen před jedním mužem. A zrovna tím člověkem, byl zrovna Christopher, který tuto slabinu uměl dokonale využít proti ní.

"Nikdo tě nepozval a víš proč? Protože to měli všichni zakázané! A víš od koho, má malá děvko? Ode mě! Protože co je mé, to je mé a nenechám si to nikým sebrat!" prohlásil krutě.

"Táhni k čertu s tou zasranou minulostí! Nenávidím tě, slyšíš mě?!! Nenávidím! A teď táhni! Nech mě být!" vykřikla a začala se bránit.

Christopher ale její atak lehce zneškodnil. Jak by se také mohla ubránit těm silným pažím? Pustil její vlasy a chytl ji za ruce. Celým svým tělem ji přitlačil ke zdi. Něco ji začalo tlačit do břicha... Okamžitě ji došlo, co to je a ještě víc se začala bránit svému trýzniteli.

"Ty ses nechala šukat mým strýcem! Jakto, že tě mohl mít on a mě jsi včera odmítla?! Ale dnes nebudu brát ohledy na nějaké tvoje ženské móresy. Chci tě a ty mě taky chceš. Takové malé děvky jako jsi ty, to chtějí vždycky."

Rychlově se sklonil a aniž by se mohla bránit, přehodil si ji přes rameno a i když se vzpírala, nesl ji do obývacího pokoje. Začala kopat nohama, ale jak to udělala, okamžitě ji na zadku přistálo několik štiplavých ran.

"Pust mě!" vřeštěla, ale nemělo to žádný účinek. Nevzdávala se, dál bojovala, ale nemělo to smysl.

Poslední záchranu viděla ve váze, která stála na konferenčním stolku. Bláhově si však myslela, že ji položí na pohovku. On ji ale nesl ke stolu.

"Ne, stůl ne!" vykřikla. Vyvstaly ji na mysli vzpomínky na jejich poslední sex, také na stolu, kdy ji tam nechal přivázanou.

"Neřvi!" vyštěkl a surově ji hodil na stůl. Masivní kus nábytku se jen zatřásl, nebyl na takový nápor zvyklý. Pocítila štiplavou bolest na zádech a i když se snažila sebrat sílu se zvednout a bojovat s ním, byl rychlejší. Ztrhl si kravatu, chytl ji za ruce a pevně jí je svázal. Nepomohlo jí její lamentování, její prosby, její výhrůžky. Nepomohl ani její vzdor.

"Hodláš mě znásilnit?" prohlásila hrdě a rozhodla se pro jiný druh vzdoru - pevně k sobě přitiskla stehna a pohrdavě se na něj dívala.

"Ne, hodlám tě pořádně ojebat, aby sis pak nemohla ani sednout. Aby každý krok ti připomínal, kde jsem byl," prohlásil pohrdavě a začal ji strhávat oblečení.

"Ne, nech mě!" prosila plačtivě. "Přece nejsi tak zlý!"

Usmál se na ni ďábelským úsměvem a odstrčil ruce, kterými se pokoušela bránit svoji podprsenku. Chytl jí je a volným koncem kravaty jí je uvázal k noze stolu. Bezmocně párkrát trhla, ale kravata nepovolila.

"Proč mi to děláš? Proč? Pusť mě! Já jsem s tvým strýcem nespala!" 

"Ať už spala nebo nespala, je mi to jedno! Teď jsi má a já si s tebou budu dělat co chci," řekl a na důkaz svých slov ji surově strhl podprsenku. Bezmocně vykřikla, ale neměla šanci se nějak zakrýt. Byla mu vydána na milost a nemilost.

Ze sebe nesundal ani kousek oblečení. Stále ji ovládal dokonale upravený, v dobře padnoucím obleku. Jediné, co jeho dokonalý zjev hyzdilo, byla chybějící kravata... Nebo spíše zdokonalovalo? 

Chytl ji za okraj kalhot a i přes hlasité Margaretiny vyhrůžky, jí je stáhnul. Bláhově si myslela, že když přitiskne nohy k sobě, ochrání ji to před ním, ale opak byl pravdou. Její odpor lehce zvládnul a už jí roztahoval nohy do stran.

Sklonil se a odhrnul okraj jejích kalhotek. Vítězoslavně se usmál a podíval se na ní.

"Stále si tu svou kundičku holíš, to se mi líbí... Pamatuju si, žes měla jen malý proužek... Ukáž... Oh jo, je tu stále," zašeptal a v jeho hlase se odrážela skrývaná touha.

"Nech mě, prosím," pokusila se naposledy prosit, ale pak vykřikla překvapením, když začal jazykem dravě rejdit po jejím ženství. Pokusila se dát nohy k sobě, ale její vlastní tělo stálo proti ní.

Christopher byl vždycky rafinovaný. I nyní ji přiměl během chvíle vzdychat rozkoší a i když o toto spojení nestála, během okamžiku vzdychala pod každým jeho pohybem. Cítila, jak její jeskyňka se zalévá vlhkem a její tělo se napíná tíhou toho rostoucího napětí.

Nechápala jak, ale pamatoval si, jak jsou její ňadra citlivá. Stále laskal její lasturku, potom ucítila jeho ruku na svém břiše, která mířila k jejímu pravému prsu. Když se dotknul konečky prstů toho pupenu rozkoše, hlasitě vzdychla. Věnoval se střídavě oboum jejím ňadrům. Kdyby byl hudebník a ona nástroj, hrál by tu nevzrušivější symfonii.

Absolutně zapomněla na jakýkoliv vzdor. Nebyl čas na nenávist jeho nebo sebe sama. Kroutila se na svém stole pod jeho dotyky. Hlasitě vykřikla, když ji poštěváček několikrát za sebou vsál a lehce přejel zuby.

"Oh bože," vyhrkla. Zaklonila hlavu a začala pociťovat to příjemné napětí... Vyšla vstříc jeho laskání, ale z přicházejícího vyvrcholení ji vytrhlo silné štípnutí na boku.

"Uděláš se, až já to budu chtít!" přikázal tvrdě Christopher a postavil se na nohy.

"Chrisi..." roztouženě zašeptala.

"Vidíš to, má malá děvko? Chceš mě! Chceš, abych tě tvrdě šukal. Chceš, abych ti pořádně zavdal... Potřebuješ potrestat!"

Tón jejího hlasu ji rozklepal, ale touha stále zůstávala. Někde v rohu své mysli věděla, že to je špatné. Neměla by s ním spát, ale to zvíře, které v ní probudil, bylo silnější než její racionálnější já.

Roztouženě zakňučela a on sáhnul po zapínání kalhot. Když zvedla hlavu, viděla, jak jeho kalhoty jsou napnuté. Nenáviděla se za své pocity, ale už ho chtěla mít v sobě.

"Dělej!" přikázala mu tvrdě a on se na ni překvapeně podíval.

"Kočička vystrkuje drápky, jo?" zavrčel a vytáhl z kalhot svoji chloubu.

Margaret zatajila dech.

"Oh můj bože!" zalapala po dechu při pohledu na jeho výstavní klacek.

Viděla už řady mužských přirození. Vždyť dělala internetovou dominu a moc dobře věděla, že takových pěkných ptáků je sakra málo.

"Příště mi ho pořádně vyhulíš, ale teď tě až moc chci..."

Překvapivě ji chytl za boky a otočil ji tak, že ji nohy sklouzly ze stolu a nyní stála ohnutá o svůj stůl. Byla celá rozehřátá, ale ani chladná deska stolu je nedokázala zbavit zrádné touhy.

"Co to děláš?" zajímala se.

Odsunul židli a zvednul její nohu tak, že si s ní mohl dělat cokoliv chtěl. Nevnímala ani bolest rukou, kterou způsobovala příliš utažená kravata. Ona jen natěšeně čekala. Překvapilo ji, že než do ní vstoupil, odvázal jí ruce.

Znovu ji přistála jeho dlaň na jejím pozadí a v tom okamžiku do ní vstoupil. Vykřikla překvapením... Byla roztoužená, ale nečekala takový vpád. Chvíli ji trvalo, než se přenesla přes počáteční bolest a přizpůsobila se jeho velikosti...

On ji ale nemilosrdně šukal. Čím dál více nabíral tempo. Přímo do ní pumpoval a aniž by to věděla, z úst ji začaly vycházet přímo zvířecí zvuky. Odněkud zdálky uslyšela, že i Christopher vzdychá.

"Líbí se ti to, viď? Ty - moje - malá - kurvo!" vyrážel ze sebe a několikrát ji plácnul přes zadek.

Razantněji a razantněji přirážel a ona mu bezmocně vycházela vstříc. Došel ji dech, malé křeče začaly ovládat její tělo a jejich střediskem byl její rozkrok.

Pak to přišlo... Zatemnilo se jí před očima a neovladatelně se roztřásla. Nevnímala nic kolem, pouze to, jak jeho klacek ji rabuje nejtajnější kouty jejího ženství. Chytl ji surově za vlasy a dál jel svůj dostih. Stále ji ještě ovládaly záchvěvy vyvrcholení, když pocítila, jak se Christopher zarazil a zalila ji salva teplého semene.

Oba zhluboka dýchali, stále byl v ní, když se k ní naklonil. Na zádech ucítila jeho košili a u ucha zrychlený dech.

"A to je jen začátek..."

Předešlá kapitola                                                                                                Další kapitola